Vzpomínka na Františka Nováka

Autor: , 17. Listopad, 2022

Hledač šachové pravdy

Na konci letošního léta přišla z Lomnice nad Popelkou smutná zpráva o úmrtí pana Františka Nováka. Tímto článkem bych chtěl na něho zavzpomínat.

Novák

Pana Nováka jsem zaregistroval v šachovém klubu v Lomnici nad Popelkou poprvé před rokem 1990. Svými nekonvenčními názory na mě udělal ohromný dojem. V té době jsem hrál s velkým úspěchem bílými Orangutana 1.b4 a černými Skandinávskou 1.e4 d5. Pan Novák mě přesvědčil, že tato zahájení jsou nekorektní a nasměroval mě bílými na 1.e4 a černými na Sicilskou 1.e4 c5. Tato zahájení mi následně věrně sloužila desítky let. Teprve v poslední době, s přibývajícím věkem a sníženou schopností počítat varianty, se pokouším o „klidnější“ zahájení.

Bohužel toto období spolupráce trvalo krátkou dobu, protože jsem založil rodinu a přestěhoval se do Nové Paky.

Další vlna spolupráce s panem Novákem nastala kolem roku 2005, kdy mě „lanařil“ do Libštátu. Nabídnul mi šachovou spolupráci a prozradil mnohá tajemství ze své „šachové kuchyně“. Napsal mi několik dopisů, z nichž se budu snažit citovat podstatné věci.

Pan Novák byl „šachový filosof“. Měl ohromné znalosti z fyziky, biologie, chemie a dalších oborů. Zjistil podobnosti mezi strukturami vyskytujícími se v těchto oborech a šachovými strukturami. Porovnáním šachových pozic s těmito strukturami dokázal určit, zda je pozice „zdravá“. S oblibou hrával teorií nepodporovaná zahájení, u kterých byl ale díky své metodě přesvědčen o jejich korektnosti. Hrál často systémy, které teorie nehodnotila dobře, ale kde se po odehrání většího počtu tahů začalo měnit hodnocení pozice.
Napadlo mě přirovnání. Pokud chce houbař něco najít, tak musí umět hledat, ale hlavně musí jít do lesa, kde něco roste. Současní velmistři jsou velmi dobří „hledači“. V tomto umění byl pan Novák amatérem, ale díky své jedinečné metodě věděl, ve kterém lese hledat.

Pan Novák začal hrát šachy proto, aby dokázal pravdivost svojí teorie. Říkal o sobě, že je slabým šachistou druhé výkonnostní třídy, ale v neomezeném čase je schopen najít nejlepší tah v pozici. Velmistři velmi rychle najdou dobrý tah, ale ten nejlepší jim zůstane často skrytý. Partii je třeba dát „zdravé kořeny. Partie se rozhoduje daleko dříve než si mnozí myslí.
Toto hodnocení mohu potvrdit z několika bleskovek, které jsem s panem Novákem sehrál. Skoro všechny jsem vyhrál díky rychlejší ruce a vyšší šachové síle, ale ze zahájení jsem měl vždy divný pocit a moc jsem nechápal, co se vlastně děje.

Pan Novák začal hrát šachy poměrně pozdě. Proto podle jeho názoru měl slabší střední hru a koncovky, protože si toto umění neosvojil v mládí, kdy se mozek naučí daleko nejvíce. „Co se v mládí naučíš, …“ :-).

Nejdůležitější bod na šachovnici je d5 (prý to psal Aljechin). Správně hraná partie musí skončit remízou, protože bílý začíná a černý má zase blíže k bodu d5.

Černý musí hrát asymetricky, symetrie je výhodná pro bílého.

Současní velmistři hrají nekorektní šachy a spoléhají na to, že soupeři v omezeném čase nedokážou správně reagovat na „křivé“ tahy.
Při hraní vážné partie za dřevěnou šachovnicí člověka napadají nové nápady. Je to jiné než analýza nebo počítač.
Systémy pana Nováka připomínají uzoučkou cestu na vrchol. Stačí malé klopýtnutí a člověk se zřítí do propasti.

Vrcholem korespondenční kariéry pana Nováka bylo bezesporu 8. Mistrovství ČSSR 4 členných družstev v letech 1980-81. V této soutěži dokázal uhrát neuvěřitelných 13 bodů ze 14 možných (nejlepší výsledek v celé historii soutěže) a hlavně jeho zásluhou se podceňovaný tým z Lomnice nad Popelkou stal mistrem republiky – viz kapitola „Historický úspěch“.

Pan Novák měl možnost zahrát si 2 korespondenční partie s ukrajinským velmistrem Gufeldem, který tento „ponižující“ úkol dostal pravděpodobně jako „výchovný trest“. Velmistr Gufeld pravděpodobně očekával lehkou práci se šachistou druhé výkonnostní třídy a počítal s výsledkem 2-0. Výsledek trefil, ale nikoliv vítěze. Hrála se dračí varianta. Na vyvracení podobných „podezřelých“ zahájení byl pan Novák odborníkem. Je veliká škoda, že se partie nedochovaly.

Pan Novák propagoval různé obecné ideje. Nejvíce mi zůstala v paměti myšlenka „Na blbost je třeba odpovědět blbostí“. Dále jsem si všimnul, že pan Novák často okamžitě napadal slabiny soupeře a snažil se pokud možno držet napětí. Těmto pravidlům jsou věnovány první tři kapitoly.

Celkově jsem se pokusil shrnout myšlenky pana Nováka do následujících kapitol

- Na blbost odpovědět blbostí
- Okamžitý útok na slabinu
- Držet napětí
- Pan Novák bílými
- Pan Novák černými
- Varianta pana Nováka
- Vybrané partie
- Šokující tahy
- Historický úspěch
- Biologická čeština

 

S úctou a vděkem k panu Novákovi

Jaroslav Novotný, Nová Paka, 17.11.2022

 

Toto je úvodní část članku od Jardy Novotného.

Celý článek  je ke stažení zde: hledac_sachove_pravdy